Krysí hnízdo

MILOSLAV TOPINKA – Krysí hnízdo

Radiocustická kompozice

REŽIE a DRAMATURGIE: Lukáš Jiřička

HUDBA, FIELD RECORDINGS: Krzysztof Topolski (PL)

PRODUKCE: Michal Rataj

HLAS: Petr Stach

PLÁNOVANÁ REALIZACE: leden – květen 2007, Český Rozhlas Vltava

V rozmezí leden – květen 2007 bude připravena rozhlasová kompozice, která akcentuje spojení hlasu, zvuku, hudby a možností soudobých zvukových kontextů, které mají nejblíže komponovaným rozhlasovým experimentálním tvarům. Tento žánr rozhlasových dramatických kompozic, jež pracují s volně pojatým dramatem či textem, není v Česku příliš známým a populárním, ačkoliv například v Německu, Francii či Japonsku je již zavedený a plně respektovaný (viz. Heiner Goebbels – Hörstuecke, Andreas Ammer a F.M.Einheit – Radio Inferno, Hoppy Kamiyama – Gesshoku, Peter Eötvös – Vocal Works, a dále Joseph Beyus, Jean Dubuffet, Antonin Artaud).

Skladatel Michal Rataj vytvořil pod hlavičkou Českého rozhlasu program a portál s názvem Radiocustica, v němž se hledáním netradičních zvukových a dramatických kompozic zabývá. Realizovaná spolupráce s ním je již třetí v pořadí; v roce 2004 jsme společně připravili „ Přesýpací hodinu“ spisovatelky a dramatičky Věry Linhartové (hudba Matěj Kratochvíl), v roce 2006 beckettovské drama „ že ne zas až“ autora Jaromíra F. Typlta (s hudbou Michala Rataje). Na rok 2007 jsme zaměřili na neobvyklé dílo Krysí hnízdo básníka (držitele Ceny Jaroslava Seiferta) Miloslava Topinky. Tento text, vzniklý na konci šedesátých let, je jedním z nejméně obvyklých literárních počinů, neboť osciluje mezi poesií, dramatem a konceptuálním textem.

Pro daný žánr je inspirativní především konceptuální plán textu, který navrhuje čtyři možné zvukové environmenty – prostory s definovanou zvukovou i situační dramaturgií, do nichž bychom dosadili nahranou a následně vrstvenou hlasovou stopu jediného a hlasově mimořádně disponovaného herce Petra Stacha (divadlo Minor). Zvukový plán počítá s jasnou textovou kompozicí, která se bude klenout nad nahrávkami konkrétních zvukových prostředí, jež jsou v textu zmiňovány (či jejich počítačovou nebo analogovou simulací) – tzv. field recordings v takovém duchu jako například japonská umělkyně Yuko Nexus nebo anglický hudebník Scanner využívají nahrávky různých prostředí jako hlavní zdroj své elektronické kompozice. Jedná se o pokus překladu literatury do dramatického a hudebního kontextu, jeho transformaci a pokus vyjádřit jej za pomoci jiných prostředků. Topinkův text zpracovaný v hercově podání se stane zároveň komentářem a základním výchozím materiálem pro tvorbu hudebního a zvukového plánu. Původní nahrávky různých podob jednoho textu budou přes sebe vrstveny i s ironickým komentářem, který odhaluje nesnadnost a nemožnost jednolité interpretace a snadného porozumění a zároveň budou doplněny zvukovou kompozicí složenou z terénních nahrávek.

Tvůrcem hudby je polský skladatel Krzysztof Topolski, který nejenže je výtečným a respektovaným jazzovým bubeníkem (spolupráce s nejdůležitějšími postavami polské nezávislé scény z jazzových a elektronických okruhů: Ludzie, Mikolaj Trzaska, Michal Skrok, Wojciech Mazolewski, Marcin Dymiter), ale hlavně se zabývá elektroakustickou kompozicí nejen počítačovou, avšak také i manuální (analogové nástroje, amplifikované objekty) ve svém sólovém projektu Arszyn či duu s Marcinem Dymiterem Emiszyn. Spolupracuje také se spisovateli a básníky na přímé konfrontaci textu a hudby – například s Marcinem Odijo a má se sound artem hluboké zkušenosti (v mezinárodních projektech zaměřených na field recordings a elektronickou kompozici Gdaňsk-Kalinigrad atp.).