fulltext
klíčová slova
a  b  c  d  e  f  g  h  i  j  k  l  m  n  o  p  q  r  s  t  u  v  w  x  y  z 



Nástroje v mezioborovém výzkumu a výuce

Kera Denisa
  03. leden 2007

Pokud bychom se snažili fáze meziborového dialogu (integrace, diferenciace a intervence) spojit s dostupnými nástroji a aplikacemi, tak bychom celý proces rozdělili následovně:


Pro první fází formování týmu jsou nutné nástroje, které umožňují tzv. "social networking", vytváření kontaktů a profilů, které jasně popisují specifika jednotlivých organizací účastnících se výzkumu nebo jednotlivců účastnících se výzkumu či výuky. Tyto nástroje nám umožní sestavit tým, totiž zjistit, které disicplíny a kontakty jsou relevatní pro řešení daného problému.
Příklady nástrojů: MySpace http://www.myspace.com/, Linkendin https://www.linkedin.com/, Friendster http://www.friendster.com/ nebo nejlépe FOAF http://www.foaf-project.org/.

Pro druhou fázi jsou nutné nástroje, které umožňují společnou formulaci problémů a otázek a rozdělení úkolů a další specializaci jednotlivců. Ideální jsou nástroje, které bychom mohli zahrnout do skupiny aplikací na "project management" nebo na "collaborative learning" a jiné podoby on line případně on line a off line (synchronní a asynchronní) kooperace. Zvláště nástroje na project management umožní jasně stanovit, kdo bude co a v které fázi řešit, zatímco kooperační nástroje slouží k společnému sbírání výsledků a postupné formulaci společného problému.
Příklady nástrojů: nástroje na publikování (weblogy, videoblogy, audioblogy apod.), nástroje na organizaci a archivování informací (Zotero, del.icio.us, Mystickies, coComment apod.), nástroje na filtrování, získávání a organizování aktuálních informací (web based a desktop based RSS čtečky), nástroje na zpracování a oragnizování poznatků z nejrůznějších médií a zdrojů (The Columbia University Analyze http://cuanalyzer.columbia.edu/), nástroje na synchronní komunikaci (různé podoby chatů) , na videokonference a sdílení prostředí a materiálů (Access Grid, Second Life), camp07/Wildeappricot http://www.wildapricot.com/ a další.

Pro třetí fázi transdisciplinární integrace jsou nutné nástroje, které umožňují "intervenci" do stávajícího stavu vědění - nástroje na "knowledge creation" (vytváření nového vědění, řešení projektů a problémů) a také na diseminaci výsledků.
Příklady nástrojů: nástroje na kooperativní psaní a editování (wiki, twiki, bliki, Writeboard, Writely neboli Google Doc, JotSpotLive a další), nástroje na společnou integraci poznatků pomocí tzv. taggingu (Stumble-Upon, http://www.dappit.com/, http://www.digg.com/, http://www.buzka.com apod.), nástroje na vizualizaci poznatků a nových dat (http://www.govcom.org/, http://www.issuenetwork.org/, http://www.issuecrawler.net/, http://www.infoid.org/, velice nadějné nové nástroje typu Yahoo Pipes, Rollyo.com, http://www.suprglu.com/, Gnosh http://webtools.allegheny.edu/gnosh/, ale i BlogPulse, DayPop, Waypath).

Popis a kritéria hodnocení nástrojů vzhledem k otázce interdisciplinarity

Základní popis aplikace.
Technické parametry.
Náklady spojené s aplikací.
Kritéria hodnocení:

Základní kritéria hodnocení aplikací:
Použitelnost (usability).
Snadnosti zacházení s aplikací (learnability).
Motivace používat danou aplikaci (motivation).

Kritéria, která vycházejí se specifických cílů meziborové výuky a výzkumu:
Podpora sdílení znalostí, přenášení poznatků (knowledge sharing).
Podpora procesu učení se, zpracování poznatků, získávání a ukládání nových poznatků (personal development, personal tutoring process).
Podpora seznámení se a kooperace mezi jednotlivými účastníky, umožnění dialogu a překladu specializovaných znalostí (social interaction, networking).
Podpora společné práce ve skupině, řešení společného problému, práce v týmu a na projektu (knowledge creation).

V případě mezioborové výuky zohledňujeme také další kritéria:
- vhodnost nástroje vzhledem k velikosti skupiny (velké nebo malé skupiny atd.)
- vhodnost vzhledem výukové metodě (výuka formou řešení problému, práce na projektu, přednášky apod.).

Nástroje na osobní zpracování poznatků

Nástroje na osobní zpracování poznatků (personal development, personal tutoring process) podporují proces učení se, zpracování poznatků, získávání a ukládání nových poznatků. Tyto nástroje umožňují prohloubit na jednu stranu vlastní specializaci, na druhou stranu zpracovávat nové poznatky a spojovat vlastní znalosti s novou disciplínou.

Dnešní technologie se obecně více soustřeďují na proces přenášení informací než na jejich zpracování ze strany studentů a příjemců. Zvláště distanční vzdělávání má ambici zprostředkovat studentům co nejvíce informací, aniž by se hlouběji zkoumal proces růstu poznatků na straně studentů a jejich zpracování. Ve vzdělávacím procesu se ovšem klade stále větší důraz na proces "učení se" a zpracování poznatků spíše než na jejich distribuci ze strany učitelů.

V interdisciplinárním kontextu má tento proces zpracování poznatků ještě větší váhu, protože umožňuje navázat dialog s dalšími disiciplínami a odborníky formou jakési seberflexe, postupným překladem cizích a nových poznatků. Velkou roli má hlavně ve fázích integrace a diferenciace, kdy dochází k postupnému formulování společného problému na základě rozdělení perspektiv a přístupů.

Příklady:
nástroje na publikování (weblogy, videoblogy, audioblogy apod.), nástroje na organizaci a archivování informací (zotero, del.icio.us, mystickies apod.), nástroje na filtrování a získávání aktuálních informací (web based a desktop based RSS čtečky).

Nástroje na sdílení znalostí, kontaktů a poznatků

 

Nástroje na sdílení znalostí, kontaktů a poznatků (social networking, knowledge sharing) podporují proces vzájemného seznámení se mezi jednotlivými účastníky, vyhledávání potřebných kontaktů, umožňují navázání dialogu a překladu specializovaných znalostí. Tyto nástroje umožňují spojit vlastní specializaci s relevantní specializaci dalšího účastníka projektu nebo při procesu výuky začít propojovat nové poznatky a kombinovat perspektivy různých disciplín.

 

V interdisciplinárním kontextu má proces vzájemného seznámení se a sdílení poznatků velice důležitou funkci, protože se tím utváří tým a také formulují společné cíle a problémy. Tyto nástroje umožňují sdílet poznatky, které účastník zpracoval a zformoval v první fází při použití nástrojů na osobní zpracování poznatků. Pomocí těhto nástrojů účastník vytváří svůj profil a jasně formuluje, co může nabídnout týmu. Jsou to nástroje, které umožňují společné filtrování a organizování informací a poznatků a postupné navázání dialogu a překladu poznatků.

Příklady:
oblast tzv. sociálního softwaru umožňující navázat nové kontakty nebo uspořádat kruh svých spolupracovníků a přátel (http://www.myspace.com, http://www.tribe.net/, https://www.linkedin.com/, http://www.friendster.com/, http://www.foaf-project.org/, http://www.ecademy.com/, http://www.ryze.com/ atd.), dále jsou to nástroje na společné filtrování informací http://www.dappit.com/, http://www.digg.com/, http://www.buzka.com apod.