Ahoj KLarko,

jsem se nejak usebrala/usadila tak se Ti ozyvam. Jak se mas ? z blogu sálá, že sáláš a že pulsuješ spolu směstem a kultuuurou:)

Tesi se na odpoved a potazmo dialog

mej se fajn

B

ú

neco zkousim

bezna skejtpraxe u macby. kdo nevi, co je osanpo, at napise komentar. Whopaa!

Každý pátek se na squatu na Glories koná divadelní představení s nádechem nového cirkusu. Minule šlo o akrobaticky zaměřená čísla, včera jsme spadlý pusy měli z fakíra eskamotérského, flamenco jamu a dua pro kytaru a saxofon z bambusu. Saxofon z bambusu! Když rostl, chlápek ho ohýbal a výsledný zvuk je fakt saxophone. Ve squatu mají taky kompletně zařízenou tělocvičnu, viz foto níže, kam každý může přijít si trénovat:kruhy-hrazda-trampolína je základ. Funguje to na kreativní bázi, chápeš?
no pasa nada - nic se nestalo, klid
muy contenta - velice spokojená
bien, vale - ok, dobře
tranquilo - klid, v pohodě
guapa - pěkná, sluší ti to
vamos a ver - uvidíme
Nejčastěji používané výrazivo mého okolí...tudíž, vypovídající hodnota...třeba deset z deseti nebo tak něco?
Když jsem šla po ulici, usmál se na mě jeden pán a pak holka, co jela na kole. Vím, že to jde (už). Jeli jsme s Magdou na pláž, bicicletos, a hráli si na flétnu-pak jsem našla mušli-mám jí v uchu-zpívali jsme si-naše kapela se seznámila na drogovém večírku-pak jsem spadla-hruška-ve squatu byli anarchopunk maminky s malejma děckama na zádech.
Snažím se začít pracovat ve vvvv, a nejde mi to nainstalovat, poradíte někdo?

Ten taneční festival má velezvláštní účinky na smysly. člověk po představení vyjde na Zem a spatřuje, že chodec před ním si tančí svůj piece s mobilem, dáma má performance s jorkšírem a já s úsměvem. Nevím, možná to tak někdo má běžně, bylo by to fajn. Dnes však atak na smysl jiný - Belgičani urobili důmuslnou krabici, která sofistikovaně převrací obraz, do něhož strčíte ruce. Něco jako petřínský zrcadlárium, ale tohle bylo komornější, zatemnělé a vychytanější. Check da link. Prostě to bylo dělané pro ruce příchozího; taktilní onemanprojekceshow vlastně.
A kamarádovi Bjornovi přijel kamarád Sebastian, kterého na Ramble odchytil kouzelník a našel mu svou cigaretu v ponožce. Jojo, starý dobrý triky, ale on pak nechal lítat cigaretu kolem našich hlav...žjóva! Všichni dělali jů, a to je asi největší míra toho, jak moc opravdové to bylo, protože ten kouzelník si Hrál. My jsme přihlíželi a nezlobili.
A kdo chce, stáhněte si album Remixů kamaráda, co sem za mnou přijede...je krásné. Check da link no.2.

Konal se tu jednodenní festival a jam o ženách pracujících s technologiemi. Celé to bylo v konviktu, tudíž s krásnou architekturou, na níž Ux paralelně promítala onu streamovanou jam session z netu. ale celou v Second Lifeu. Je tu někdo kdo tomu nerozumí (3. odkaz je na její av instalaci v Sec.lifeu)?
Na festivalu hrálo minimalistique techno (Claudia Carotti), trashovej dubstep (Trash van Traxxx) a trocha junglu se španělskou kytarou. Alba promítala věci, co si vytvořila v processingu. Mezi neprostupným tančícím davem se přesto proplétali Marokánci a nabízeli piva a růže....
Také se tu teď koná festival souč. výrazového tance, půjdu na kombinaci těla a papírkové animace...(odkaz č.2) těch akcí je spousta, člověk by nemusel dělat nic jiného. A tak jsme v neděli od všeho pryč-k moři-šumění-žádný semafory-mušle pls, no žvejkačky na podrážce vyrazily na pláž zaaaa město, daleko. a k tomu mám něco psát, to se nějak dá? to nijak nelze, to ani nechci. Kamarádka říkala, že vypadám jako ze dvacátých let a že byl Den žen jsme vůbec nevěděly. Ale od teď je sice tenhle den s malým d ale s velkým významem pro mě. To moře dělalo vlny a horizont. Mělo rytmus svůj...možná jako v lahvičce tý voňavky. tudle.

gente en Barcelona cantan sin problemas en la calle
the people here sing just for themselves walking down the street
lide si tu na ulici zpivaji
broukaji
+ kazdy vikend se sejdou na Mercat St. Antoni knihomolove a geeks a vymenujou si tu karticky hokejistu (kdo myslel, ze jsou passe-nejsou), postavicky z kindervajicek, kovovy zatky od piva, filmy, movies a peliculas. taky manga-bible-pin-up girls-porno-pablo nerudu-borgese. pripadala jsem si tam jako alien.
pro m.klodnera: prirovnavala jsem to k Nodu kvuli velikosti prostoru, seznamu akci, co se tam dejou tenhle mesic a atmosfere. btw dekuju za fotky, ted to tam vypada uplne jinak.
pro m. klodnera podruhe: aspon, ze ty to ctes:). i kdyz urcovat miru smyslu blogu podle poctu komentaru je asi stejne zcestne jako myslet si, ze jsem dospela nebo dite.

v Rierete strihame dokument o zenach pracujicich s technologiemi. Bud jsou sexy programatorky, nebo sexy vjky nebo graficke designerky. Maji cerne oci. V MACBA muzeu se vystavy meni s takovou rychlosti, ze je clovek sotva stiha. MACBA je instituce pro soucasne umeni spolu s jakymsi vyzkumnym centrem jez se zove CCCB. Ted zrovna festival experimentalnich filmu. Za MACBOU je filosoficka fakulta, na niz je spousta prachdobreho streetartu a studenti si jezdi na motorkach po Hegelovi jedna radost. Za rohem obchod s literaturou venujici se soucasnemu audiovizualu. Increible!
dnesni odpoledne se nese v duchu osmnacti stupnu a vecerniho koncertu v barcelonskem NoDu, nepomerne vetsim. tech NoDu je tu asi deset... Zitra se ma 'stat' flashmob kousek od hlavni tridy; tedy pokud nebude stat horkem vzduch, tak aspon lide ano. tezko odhadnout pocet.
Pro vsechny, kdo chteji vedet co se mnou Barcelona dela...///(foto)///

Všechno začalo tím, že jsem našla krabici starých diapozitivů rodin z hor. A tak jsme si na jednu horu nad městem (Tibidabo) vyšlápli také. je to nejvyšší místo města s kostelem dostavěným roku 1962. cestou kvetly pěnišníky, zaječí ocásky a zvonky. v kostele se zpovídala temperamentní Španělka. vedle kostela halekal zábavní park a dům hrůzy. vedle domu hrůzy a kostela je vysílač postavený Normanem Fosterem. tenhle popisný záznam je tak popisný proto, že jsem muy cansada (velmi unavená). ani na rozvitou větu se ta klára nezmůže; ke zpovědi nešla a pije si víno za 1 euro. otiskává se do živého plotu. možná je tak popisný proto, že konstelace kostel-ruský kolo-dům hrůzy-vysílač nepotřebuje komentář. Zato o diácích starých klidně dvacet let by se dal napsat román...

mám nové numero 0034687102113 .

v noci domů a co se to děje? Lidé tančí na ulici. Vycházím ráno z domu, a co se to děje? Nacházím fešné oblečení u popelnice; úhledně složeno, vypráno, dotaškydáno. Vybírám si pár kusů. Procházím se Gotickou čtvrtí a na kovových roletách od obchodů se skví jedno lepší grafitti než druhé. Vcházím do kostela a snad poprvé jsem svědkem věkově vyváženého návštěvnictva. No neke, bylo tam hodně mladejch! A že si byznysman v kvádru sestoupí z motorky, vypadá tak na dvacetosm a je mu přes čtyřicet, je asi normou. Kdosi mi říkal, že většina lidí, co tu delší dobu žije, se sem odstěhuje. Kdosi ve mně mi říká, že tomu (po týdnu; sic!) začínám přicházet na kloub. Piju si lapacho a kdo najde chrliče ve tvaru nosála má u mě veselou pilulku. ((eh, vůbec nevím, jak udělat mezeru mezi fotkama, eh))

u nás směle svítí. opravuji: v mé současné adrese se ve Viladomat píše jedno L (tedy Carrer de Viladomat, 153, 1o-1a, Barcelona, 08015, Spain). Pánové hrajou petanque za Sagradou Familiou a bafají doutníky. Riereta
je jedno velký doupě aktivistů pracujících s free softwarem, smrt microsoftu. když jsem do ní vstoupila, Jepeto si hledal na webu vtipy o windows. skoro všichni milují pure data a Užívají je. tohle je zkouška jak si na konvergenci umím poradit, jak si na ní lidi dokážou číst. tohle je zkouška, zkouška. pokud maminka odepíše, že dokáže, budu tu dál pokračovat.