V prosinci jsem měla možnost navštívit několik newyorských institucí, které se systematicky věnují prezervaci, distribuci a popularizaci audiovizálních médií. V porovnání s evropskými institucemi je zdejší "archivní" scéna méně opulentní - většinou získává finance z neveřejných zdrojů. Státní podpora těchto organizací - a týká se to i umění ve všeobecnosti - je v porovnání s podobnými evropskými institucemi mizivá.
Newyorská AV archivní scéna je relativně malá, lidé se znají, což je na město, které je velké zhruba jako celá ČR, celkem překvapující. Jako první jsem navštívila Anthology Film Archives (AFA) sídlící v impozantní budově v East Village. AFA je kromě archivu experimentálního filmu - zejména ve vlastní sbírce Essential CinemaRepertory - také populárním kinem, kde se promítají nezávislé snímky a také konají zajímavé kulturní akce. V den, kdy jsem AFA navštívíla právě probíhal festival afrického filmu a v budově bylo velké množství studentů, pravděpodobně na školské exkurzi. Uměleckým šéfem AFA je stále její zakladatel Jonas Mekas, i když v současnosti spíš symbolicky a to ani ne kvůli svému pokročilému věku 83 let - ale hlavně kvůli pracovní vytíženosti způsobené novou vlnou zájmu o jeho dílo. Více v rozhovoru s Johnem Mhiripirim, administrativním ředitelem a koordinátorem výstav v AFA (rozhovor bude uveřejněn v sekci "textarchiv" na těchto stránkách).
Další zastávkou byla organizace Electronic Arts Intermix situována v newyorské Chelsea známé Mekce galerií. EAI byla založena v roce 1971 jako nezávislá a nezisková organizace zaměřující se na distribuci a prezervaci video a media artu. Ve sbírce EAI najdete díla od Nam June Paika, Bruce Naumana, Marthy Rosler a také rozsáhlou sbírku titulů Woodyho a Steiny Vasulkových. Kromě klasických děl video artu zde také najdete novější věci třeba od newyorského popartového kolektivu Paper Rad. EAI provozuje několik iniciativ: Artists Media Distribution Service zabezpečuje distribuci titulů k vědeckým, vzělávacím a výstavním účelům; EAI Online Catalogue je online databází sbírky EAI zahrňující také sekundární materiály k dílům; A Kinetic History: The EAI Archives Online poskytuje vzácné materiály a historické dokumentace video artu. EAI se také angažuje v oblasti prezervace media artu a na svých stránkách poskytuje informace pro zájemce o tuto oblast ( EAI Online Resource Guide for Exhibiting, Collecting & Preserving Media Art ).
Důležitou součástí EAI je iniciativa Programy pro veřejnost (Public Programs) zahrňující promítaní z archivů EAI, ale také odborné diskuze na témata jako Copyright & Contemporary Art Practicenebo Preserving the Future: Innovative Strategies for Saving New Media a spolupráce s vysokými školami - zejména filmovými - po celém světě. O této aktivitě EAI jsem hovořila s koordinátorem Programů pro veřejnost Joshem Klinem. EAI organizuje ročně 10 až 11 projektů v rámci Programů pro veřejnost, z toho 8 až 9 v prostorách EAI. Co se týče zaměření, většinou je program věnován jednému umělci z archivů EAI. V průběhu měsíce se konají diskuze a prezentace díla daného autora nebo autorky (např. Michael Bell Smith, Carolee Schneeman). EAI spolupracuje v rámci Programů například s Muzeem moderního umění v New Yorku, Art Basel Miami, ale i institucemi z Polska. Vzdělávacím institucím po celém světě zapůjčuje díla ze své sbírky za nekomerční poplatek. Na únor například chystá prezentaci populárního umělce Takeshi Murata.
Více o aktivitách Electronic Arts Intermix v rozhovoru s Leah Churner, vedoucí sbírky media artu (Media Art Collection Manager), který bude uveřejněn na těchto stránkách v sekci "Textarchiv".
Unikátní projekt ZKM vznikl v roce 2004. Laboratoř vyvíjí metody restaurování starých formátů audiovizuálního materiálu. Vlastní více než 300 přístrojů – které mimo jiné také nakupuje online přes portál Ebay – a zpracovává zhruba 50 různých formátů, většinou z období 1960 – 1980.
Pásky, které laboratoř dostává, jsou většinou v relativně špatném stavu, zejména díky chemické reakci způsobující jejich znehodnocení po 30 letech. Proces zpracovávaní je zhruba následovný: pásky se nejdřív musí vyčistit a následně se pouštějí na vyhovujících přístrojích. Laboratoř také sbírá přehrávače videa, protože je důležité, aby byly originální pásky pouštěny na dobových přehrávačích. Korektor času (time-based corrector) pásky připraví na digitalizaci. I po digitalizaci pásek se však vždy uchovávají jejich analogové kopie. Laboratoř také restauruje pásky pro jednotlivce nebo organizace mimo ZKM.
Z české scény se představí studenti Univerzity J. E. Purkyně z Ústí nad Labem, z Prahy AVU a produkční společnost Punk Film. Na festivalu se také podílejí zahraniční instituce, třeba Video Smart Festival nebo Eu-Expanding-Use z Německa.
ZKM je jedním z nejrenomovanějších kulturních center v Evropě. Sdružuje několik institucí - Muzeum nového umění (Museum für Neue Kunst), Muzeum médií (Medienmuseum), Institut pro obrazová média (Institut für Bildmedien), Institut pro hudbu (Institut für Musik und Akustik) a Institut pro média, vzdělávání a vědu (Institut für Medien, Bildung und Wirtschaft) a Filmový institut (Filminstitut) pod vedením Petra Weibela. Úzce spolupracuje s Staatliche Hochschule für Gestaltung, která se nachází v budově ZKM.
V muzeu momentálně probíhají dvě výstavy – Youser prezentující participativní praktiky v umění (o tom více v příspěvku Magdy Kobzové), a Medium Religion zaměřující se na náboženské symboly jako umělecké prostředky.
ZKM disponuje vynikající knihovnou, kde najdete rozsáhlou sbírku knih o nových médiích, umění a také edici ZKM.
Další důležitou částí je Mediathek – audiovizuální archiv ZKM. Video kolekce obsahuje cca 600 video art titulů zejména z období šedesátých až osmdesátých let minulého století, mezi jinými obsahující rozsáhlou sbírku z archivu Woodyho a Steiny Vasulkových. Video archiv ZKM vznikl v roce 1991 a byl kurátorován Dieterem Danielsem. Archiv obsahuje zakoupená díla video artu, vlastní materiály ZKM a vítězná díla ceny Media Art Prix. Kromě veřejné sbírky existuje také tzv. Research collection s tituly, které můžou být kvůli omezeným autorským právům prezentovány pouze k výzkumním účelům. Research collection obsahuje cca 5 000 titulů.
Uživatelský interface je realizován prostřednictvím tzv audio a video jukeboxů. Video jukeboxy byly nainstalovány v roce 1997, a fungují na systému Windows. Videa jsou archivovány na CD, které po zadání požadavku vyhledá „robot“. Ojedinělá je také laboratoř Labor für antiquierte Videosysteme, v rámci které se vyvíjejí způsoby pro zpracování starých videí v různých formátech (např. U-matic).
Výstava představí významného umělce Simona Wachsmutha narozeného 1964 v Hamburku a žijícího v Berlíně a ve Vídni. Simon Wachsmuth studoval obor vizuálních médií u profesora Petera Weibela na Hochschule für Angewandte Kunst ve Vídni, byl vyznamenán za své computerové animace cenou Prix Ars-Elektronica v Linci a vystavoval na poslední dokumentě 12 (documenta 12) v Kasselu. Jeho poslední práce využívají quasivědeckých metod archivní dokumentace a na základě těchto zdánlivě objektivních materiálů vedou diváka k velmi osobnímu, subjektivnímu způsobu vnímání reality.
Druhé pokračování konference "Otevřené archivy", proběhne jako součást Mezinárodního festivalu dokumentárního filmu Jihlava. On-line archivy v oblasti nových médií, filmu, vzdělávání a vědy se stávají vysoce kontextuálními prostory setkávání nejen různých médií, ale především lidí. Nové otázky a možnosti, které přináší digitalizace audiovizuálního dědictví do vzdělávání a způsobu předávání znalostí, znamenají evoluční změnu v pojetí archivů. Myšlení o archivech se vydává směrem sémantického webu, nelineárních struktur médií a síťových společenských technologií.
Vyhledávač v rámci Custom Google Search Programme zaměřený na AV web stránky (film, video, dokumenty, TV, rádio, zvukové nahrávky), k dispozici v různých jazycích, kromě angličtiny např. arabský, čínský, holandský, ruský nebo španělský. Vyhledávač vytvořil Eric Hennekam z projektu Archieven.org.
Prezentace a diskuze projektů Creative Commons (CC), Open source software (OSS), Wikipedia a anti-copyright hackerů z hysteria.sk. Konference představí českou iniciativu zavádění licence CC do českého prostředí, prezentace CC projektů ze slovenského prostředí, CC a jeho fúzi do politiky Change-congress. Následují ukázky CC z praktického hlediska uživatele Shivers a WILL, komplexní přehled právních aspektů Open Source licencí, dále zkušenosti licencování portálu Wikipedia a závěr přiblíží pohled na přístup ke copyrightu hackerů ze sdružení hysteria.sk.
Kromě prezentacím by měl být večer věnován debatě mezi autory, právníky, médií, veřejných institucí, wikipedisty, softwarovými vývojáři a designéry.
Dietmar Offenhuber z rakouského institutu Ludwig Boltzman se věnuje novým interface rozhraním (např. vizualizace metadat) v rámci media art archivů. Dietmar Offenhuber se také zúčastní konference Open Archives 2.0 na jihlavském festivalu dokumentárních filmů 25. října.
Letošní ročník prestižního festivalu technoartu Ars Electronica proběhl minulý týden již tradičně v rakouském Linzu. Oproti méně etablovaným, ale možná o to víc progresivnějším festivalům podobného ražení - jako například Futuresonic v Manchestru, Transmediale v Berlíně nebo DEAF v Rotterdamu má AE poněkud "establishmentovský" ráz. Takový trochu konzervativní děda media artu. Interaktivní instalace byly zajímavé, ale že by byly nějak extra progresivní nebo směrodatné - jak bývalo u AE v minulosti zvykem - to se nedá říct.
Tématem letošního ročníku festivalu byla "New Cultural Economy" - reflexe "nových" přístupů k intelektuálnímu vlastnictví, alternativní autorská práva, open access, sdílení, participační média a web 2.0. Kurátorem sympozíí byl ředitel Creative Commons Joichi Ito. Téma bylo probírano z různých perspektiv - napr. měnící se vztah mezi produkcí a konsumpcí (prozument jako agent "nové kulturní ekonomie"), aktivismus v mediích (grassroot media), sdílení obsahu ("sharism"), atp.
Hlavní ceny Prix Ars Electronica byly rozdány první večer na oficiálním gala - v kategorii Digital Communities vyhrál projekt Global Voices (agregát lokálních blogových příspěvků), Digital Music - projekt Reactable se kterým byla na turné islandská zpěvačka Bjork, Computer Animation - Madame Tutli Putli, tento rok také nominován na Oscara, Hybrid Art - enviromentální projekt Pollstream-Nuage-Vert, Interactive Arts - Image Fulgurator Juliusa Von Bismarcka.
Objevily se hlasy, že poněkud slabší úroveň letošního ročníku byla zapříčiněná přípravami Linzu na titul evropského města kultury (politika "šetříme, kde se dá"), který převezme v roku 2009. Jestli jsou dohady založené na pravdě se ukáže až příští rok.
This year the conference takes a look at the rapidly developing media and the changes it has brought to the audiovisual archives. The new media has turned our world from textual to audiovisual one. In order to ensure their continuous existence audiovisual archives have to change, accept new roles and acquire new skills. Changes have affected the social values, but have they also changed the value systems in the archives?
Letošní ročník festivalu Ars Electronica proběhne od 4. do 9. září již tradičně v rakouském Linzu. Tématicky se Ars Electronica 2008 zaměřuje na problematiku autorských práv, zejména na implicitní rozpor mezi potřebami uživatelů a omezeními copyrightu. Digitální éra si žádá nové přístupy a možnosti nakládaní s autorskými právami.
Inyfilm.sk a Eject.sk jsou dva portály věnované studentskému experimentálnímu filmu. "Inyfilm sa pokúša vytvoriť trvalý priestor, v ktorom budú sústredené reprezentatívne vzorky videouvažovania špecializovaných katedier jednotlivých vysokých škôl, ako aj práce nadšencov nakrúcajúcich „bez vzdelania“." V současnosti inyfilm.sk obsahuje videa z pěti slovenských vysokých škol (Akadémia umení, Banská Bystrica, Technická univerzita, Košice, Univerzita Mateja Bela, Banská Bystrica, VŚMU a VŠVU obě v Bratislavě). Eject.sk je podobně zaměřeným (momentálně offline) projektem studentů VŠVU v Bratislavě).
