Minulý týden mě zaujaly dvě věci, které spojuje jeden ateliér ve Studiu. V úterý odpoledne mě odchytila paní na chodbě, že nemám být pořád zalezlý a ať přijdu do ateliéru dolů že pan Veselý slaví padesátiny a že je tam raut.
A panu Veselému nebylo 50 let, ale 76. A slavil 50 let v zaměstnání ve Studiu FAMU. Takže sem se octl se sklenkou šampaňského ve společnosti, kde nechyběl ředitel studia, bývalý a současný děkan FAMU a další. Začal sem přítomným vykládat, že já zrovna tento den slavím ve Studiu rok a že sem tam poslední den. No, neprošlo mi to.
Pan Veselý vyprávěl zajímavé věci, jak třeba s Jaromilem Jirešem ukryli kameru v kufru a JJ s ní chodil a natáčel lidi na Hlavním nádraží a vznikl z toho krásný film a jak začínal a tehdejší děkan mu sokolským heslem "ni čest ni slávu" dodal chuť do práce kamerového technika. Řekl bych že filmových pokladů bude v archivu fAMU více.
Druhý úkaz v tomto prostoru sem spatřil v pátek a to byl fakt úkaz. Řešil sem že mi nejde elektrika (mimochodem prý světelná technika zde dokáže příkonem vyhodit hlavní jistič Studia z ulice, a pak holt nejedou streamy) a uviděl sem tam zvlaštni instalaci s plexisklovými stojany a známou postavu Honzy Sheby a hned bylo jasne že tam něco chystá s CIANTem.
Byl tam sam, akce měla začít později, tak byl čas a dozvěděl sem se plno zajímavostí. Na plexisklových stojánkách jsou senzory magnetického záznamu pohybu - velmi přesné, ale s malým dosahem. Proto jsou stojánky na scéně poměrně hustě a mají takové provedení, že jsou součástí scénografie. Barevné diody je rozsvěcují třeba podle toho, kde je zrovna zaznamenán pohyb. Tanečníci mají na sobě vysílače a ovládají třeba postavu v 3D virtuální scéně, která se promítá na 3D plátno s polarizovanou projekcí ze 2 projektorů, přičemž plátno uchovává polarizaci. Postavu může ovládat jeden nebo dva tanečníci, nebo i víc tanečníků každý s jedním čidlem nejakého mnohonohého robota apod. Součástí scény je pak další projekce a barevný laser, který vytváří světelné prostory, dokresluje do projekce cosi podle analýzy obrazu, prostě různé legrace. A k čemu to? Evropský projekt Dance Across Europe, něco jako dvouletý workshop pro tanečníky a tanečnice z Evropy ale i Japonska kteří si s těmito prostředky zkouší pracovat. Jak se konkrétní představení jmenuje sem už asi zapomněl. Paráda. A myslím že prostor k tomu sedl krásně, původně to snad mělo být v U1 (!) na FAMU.