AE online archiv
Které jsou hlavní oblasti výzkumného institutu Ludwig Boltzmann Institut?
Katja Kwastek: Cílem institutu Ludwig Boltzmann Institute Medien.Kunst.Forschung v Linzi je inovativní výzkum a vyvinutí strategií na dokumentaci, popis a konzervaci digitálních díl a media artu. Interdisciplinární výzkum je založen na třech základních liníích: historie media artu a mediální teorie, content management design a reprezentace vědění a vizuální interface.
Vizualizace dat je důležitou součáastí vašeho výzkumu.
KK: Hlavní myšlenkou je, aby byl archiv co nejvíc přístupný. Vyvíjíme nové způsoby přístupů k archivům a naší nejdůležitější strategií je vizualizace. Je to vhodné zejména pro archiv Ars Electronica kvůli jeho velikosti – obsahuje zhruba 30 000 uměleckých projektů, které byly zaslány do soutěže Prix Ars Electronica během 30 let festivalu. Lidé obvykle nevědí, co v něm mají hledat. Díky vizualizaci získají lepší přehled o obsahu, kontextu a tématech archivu a jejich vzájemném propojení - můžete tak poskytnout různé přístupy k archivu a dát lepší přehled o tak bohatém materiálu.
Je vizualizace nástrojem, který by měl zjednodušit uživatelský interface?
KK: Ano, ale také podporuje výzkum. Naši výzkumní pracovníci vytvoří oblast výzkumu a vizualizační oddělení vyvine nástroje pro analyzování těchto dat. Jedním z naších cílů je prezentovat archivované objekty veřejnosti, ale také podněcovat nové způsoby jejich analýzy a výzkumu.
Jakým způsobem nakládáte s metadaty při vizualizaci?
KK: Významná část projektu je vizualizace metadat.
Na jakém archivu realizujete tenhle výzkum?
KK: Soustřeďujeme se zejména na archiv Ars Electronica Archive, ale také aplikujeme vizualizační nástroje na výstavní projekty, např. audiovizuální projekt – “See this Sound!”, jehož součástí je vizualizace vztahů obrazu a zvuku.
Mohli byste popsat redakční práci s archivem Ars Electronica?
Gabriele Blome: Když mluvíme o archivu Ars Electronica, mluvíme o dvou různých věcech – jednak material zaslaný do Prix Ars Electronica, který je fyzicky uskladněn v archivních prostorách. Na druhé straně take existuje online archiv na internetu. V současnosti obsahuje texty z katalogů každého ročníku festivalu Ars Electronica, popis oceněných děl a audio a video nahrávky z někteřých ročníků festivalu. Cílem je zvětšit online archiv a lépe propojit veškerý material a přidat metadata. Kromě toho budeme digitalizovat vice nahrávek, které budou následně k dispozici online. Je potřeba restrukturalizovat obsah a vytvořit tak vice vztahů a nových reprezentací na webu. Materiál bude dostupný do té miry jak to umožní autorská práva.
Jak nakládáte s otázkami autorských práv?
GB: Ars Electronica má smlouvy s umělci a teoretiky, kteří participují na festivalu a ceně Prix Ars Electronica.
Mohli byste popsat jakým způsobem se stane konkrétní dílo součástí vašeho archivu?
KK: Velká část našeho archivu obsahuje tituly v rámci Prix Ars Electronica. Umělci musí zaslat své příhlášky spolu s popisy děl, které jsou pak zpracovány zaměstnanci Ars Electronica. Na webu je k dispozici datový dokument, který je pak přemístěn do archivu. Je to speciální postup, který nedělají archivisté, ale porota soutěže.
Mohli byste popsát strukturu archivu Ars Electronica?
GB: Vybrané příspěvky festivalu, příspěvky soutěže Prix AE, produkce Ars Electronica, které jsou vystavěny v Centru Ars Electronica – tohle jsou čtyři oblasti archivní části našeho webu. Archivy Prix a festivalu jsou uspořádány podle roku. Uživatel si může vybrat různé kategorie soutěže Prix AE, festivalové stránky nebo příspěvky z festivalového katalogu.
Jak probíhá redakční proces?
GB: Festivalový program vytvářejí editoři Ars Electronica před konáním festivalu. Šest měsíců po skončení festivalu jsou texty z katalogu uveřejněny na webových stránkách. KK: Na webu jsou uveřejněny jen vítězné projekty Prix Ars Electronica. Několik stovek příspěvků z každé kategorie zůstává na hard drivech patřících Ars Electronica. Fyzický archiv je čím dál tím méně důležitý protože celý příhlašovací proces je od roku 2004 digitální.
|
