Archiv Ars Electronica a Vizualizace sémantických sítí
Dietmar Offenhuber: Dnes existuje velké množství archivů, které se zaměřují na media art, i když většinou se jedná o projekty, které nemají dlouhé trvaní ať už kvůli omezeným financím nebo z jiných důvodů. Ve světě je mnoho distributorů dat, ale scéna není kompaktní. To je jedna stránka věci, další je fakt, že v knihách o umění nových médií se vždy píše o těch samých umělcích, hvězdách, které jsou v každé publikaci a zbytek je mimo. Jedním z cílů vizualizační výzkumní skupiny je poskytnout kontext k tomu, co se momentálně odehrává, co se nachází v archivech a jak se to vztahuje k materiálu, který je již publikován. Snažíme se vyvinout nástroje, které by nám pomohly prozkoumat obrovské množství dat a tak identifikovat trendy a vlivy.
Lucia Udvardyová: Vyvíjíte v rámci výzkumu také software?
DO: Ano. Ačkoli kvůli omezeným zdrojům se můžeme pouze soustředit pouze několik základních aspektů. Zúžili jsme náš záběr na tři výzkumné oblasti – sítě (archivní systém, který momentálně programujeme, uchovává data jako sémantické sítě, protože jsme byli toho názoru, že je to nejvíce flexibilní způsob jako zkombinovat všechny různé fragmenty, které se vztahují k té samé ontologii (autor, projekt – lepší pochopení archivu). Snažíme se vytvořit nové cesty jak zacházet s těmito novými sítěmi, protože obvykle je postup takový, že zadáte několik příkazů, chvíli čekáte a pak jako výsledek dostanete obrázek. Jestli požadujete něco jiného, musíte celý proces opakovat. Vytvořili jsme nástroje, které umožní lépe formovat data.
LU: Tyto nástroje jste vytvořili interně?
DO: Ano.
LU: Na jaké platformě funguje tento projekt?
DO: Je to starší projekt. Celý jsem ho vyvinul ve spolupráci s kolegou. Je to prohlížeč (semantic network) SemaSpace. Naším cílem je také co nejvíce využívat stávající nástroje a struktury.
LU: Mohli byste přiblížit tyto struktury?
DO: Záleží na tom, na co mají být použity. Například, když chcete něco dát na internet pro účely vytvoření vizualizačních interfaců pro archivy tak, aby to bylo přístupné co největšímu počtu lidí, zvolíte asi aplikace Java Script nebo Flash, protože jsou nejpřístupnější. Jestli ale chcete vytvořit výzkumní nástroj, který by si lidé mohli stáhnout, Java asi nebude tou nejlepší volbou, protože v prostředí webu nefunguje až tak dobře.
LU: Bude software, který v institutu vyvíjíte, také k dispozici ostatním archivům?
DO: Jistě. To je jeden z důvodů proč jsme nástroj začali vyvíjet. Všechno funguje na platformě open-source, a má to smysl jen tehdy, když tenhle nástroj bude využíván. Je to ale poměrně složité, protože každá instituce má jiné požadavky.
LU: Bude váš nástroj kompatibilný se všemi audiovizuálními archivy?
DO: Ano. Jeden z našich hlavních archivních systémů je známý systém Fedoara. To je naše základní platforma, ke které přidáváme strukturu sémantických síťových dat (semantic network data structure) a nakonec jsme vytvořili vizualizační nástroje.
LU: Na jakém systému funguje archiv Ars Electronica Online?
Gabriele Blome: Na protokolu TLP
DO: To je jeden ze třech systémů, který využíváme. V tomto systému sítě nejsou hlavním bodem, ale spíš jsou kvantifikovatelné dimenze dat (jak jsou si podobné, jak vytvářet pomocí těchto informací mentální mapu archivu). Tohle je další nástroj, který jsme vyvinuli. Třetí přístup se zaobírá textem a má za cíl podpořit čtení textu na internetu a také skombinovat full text se sémantickými sítěmi.
LU: Jaké jsou podle Vás specifika audiovizuálních archivů?
DO: Jedním ze specifik audiovizuálních archivů je poskytování anotací k časové ose audiovizuálního díla. Jeden z našich spolupracovníků už vypracoval prototyp, který tohle podporuje.
LU: Kdy bude tohle k dispozici?
DO: První vydání je naplánováno na rok 2009, ale ještě není jisté, která část projektu bude do té doby úplně dokončena. Autor rozhovoru a překlad do ČJ: Lucia Udvardyová, Linz, září 2008 Rozhovor vznikl v rámci projektu podpořeného MŠMT v NPVII-E (lidské zdroje) "Metodika výuky a formy vědecké spolupráce s použitím audiovizuálních archívů v mezioborovém prostředí". Ludwig Boltzmann Institut
|
|
|
