Nástroje v mezioborovém výzkumu a výucePokud bychom se snažili fáze meziborového dialogu (integrace, diferenciace a intervence) spojit s dostupnými nástroji a aplikacemi, tak bychom celý proces rozdělili následovně: |
Pro první fází formování týmu jsou nutné nástroje, které umožňují tzv. "social networking", vytváření kontaktů a profilů, které jasně popisují specifika jednotlivých organizací účastnících se výzkumu nebo jednotlivců účastnících se výzkumu či výuky. Tyto nástroje nám umožní sestavit tým, totiž zjistit, které disicplíny a kontakty jsou relevatní pro řešení daného problému.
Pro druhou fázi jsou nutné nástroje, které umožňují společnou formulaci problémů a otázek a rozdělení úkolů a další specializaci jednotlivců. Ideální jsou nástroje, které bychom mohli zahrnout do skupiny aplikací na "project management" nebo na "collaborative learning" a jiné podoby on line případně on line a off line (synchronní a asynchronní) kooperace. Zvláště nástroje na project management umožní jasně stanovit, kdo bude co a v které fázi řešit, zatímco kooperační nástroje slouží k společnému sbírání výsledků a postupné formulaci společného problému.
Pro třetí fázi transdisciplinární integrace jsou nutné nástroje, které umožňují "intervenci" do stávajícího stavu vědění - nástroje na "knowledge creation" (vytváření nového vědění, řešení projektů a problémů) a také na diseminaci výsledků. |
|
Popis a kritéria hodnocení nástrojů vzhledem k otázce interdisciplinarity
Základní popis aplikace.
Základní kritéria hodnocení aplikací:
Kritéria, která vycházejí se specifických cílů meziborové výuky a výzkumu:
V případě mezioborové výuky zohledňujeme také další kritéria: |
|
Nástroje na osobní zpracování poznatkůNástroje na osobní zpracování poznatků (personal development, personal tutoring process) podporují proces učení se, zpracování poznatků, získávání a ukládání nových poznatků. Tyto nástroje umožňují prohloubit na jednu stranu vlastní specializaci, na druhou stranu zpracovávat nové poznatky a spojovat vlastní znalosti s novou disciplínou. Dnešní technologie se obecně více soustřeďují na proces přenášení informací než na jejich zpracování ze strany studentů a příjemců. Zvláště distanční vzdělávání má ambici zprostředkovat studentům co nejvíce informací, aniž by se hlouběji zkoumal proces růstu poznatků na straně studentů a jejich zpracování. Ve vzdělávacím procesu se ovšem klade stále větší důraz na proces "učení se" a zpracování poznatků spíše než na jejich distribuci ze strany učitelů. V interdisciplinárním kontextu má tento proces zpracování poznatků ještě větší váhu, protože umožňuje navázat dialog s dalšími disiciplínami a odborníky formou jakési seberflexe, postupným překladem cizích a nových poznatků. Velkou roli má hlavně ve fázích integrace a diferenciace, kdy dochází k postupnému formulování společného problému na základě rozdělení perspektiv a přístupů.
Příklady: |
|
Nástroje na sdílení znalostí, kontaktů a poznatků
Nástroje na sdílení znalostí, kontaktů a poznatků (social networking, knowledge sharing) podporují proces vzájemného seznámení se mezi jednotlivými účastníky, vyhledávání potřebných kontaktů, umožňují navázání dialogu a překladu specializovaných znalostí. Tyto nástroje umožňují spojit vlastní specializaci s relevantní specializaci dalšího účastníka projektu nebo při procesu výuky začít propojovat nové poznatky a kombinovat perspektivy různých disciplín.
V interdisciplinárním kontextu má proces vzájemného seznámení se a sdílení poznatků velice důležitou funkci, protože se tím utváří tým a také formulují společné cíle a problémy. Tyto nástroje umožňují sdílet poznatky, které účastník zpracoval a zformoval v první fází při použití nástrojů na osobní zpracování poznatků. Pomocí těhto nástrojů účastník vytváří svůj profil a jasně formuluje, co může nabídnout týmu. Jsou to nástroje, které umožňují společné filtrování a organizování informací a poznatků a postupné navázání dialogu a překladu poznatků.
Příklady: |
|