Svět: Slovensko-maďarské vztahy poznamenalo v posledních době několik incidentů, jež stojí za to připomenout v náležitých kontextech.
Svět: V minulém čísle jsme upozorňovali, že návrh prezidenta Medveděva rozmísit rakety Iskander v okolí Kaliningradu není tím nejpodstatnějším, co v jeho Zprávě o stavu Ruskéfederace zaznělo. Teprve v uplynulém týdnu se ale ukázalo, jak moc je situace vážná.
Domov: Manifest Hnutí za občanskou svobodu Demokracii pro všechny vznikl v průběhu roku 1988 v prostředí Charty 77. Závěrečné porady o jeho textu se v polovině září onoho rokuúčastnili hlavní iniciátor vzniku Hnutí Rudolf Battěk, Václav Havel, Jiří Kantůrek, Ladislav Lis, Pavel Naumann, Radim Palouš, Jaroslav Šabata, Jan Štern a Alexandr Vondra. SignatářiHnutí se ve své době označili za politickou opozici režimu – zatímco Charta 77 byla opozicí především mravní, založenou na obhajobě lidských práv, nikoli systematické politicképráci – a předznamenali tak vznik pluralitní demokracie v následujícím období. Zveřejňujeme ho ovšem nejen jako dokument doby, ale také jako výzvu k diskusi o politickémprogramu pro tuto zemi, na němž by se byli s to shodnout lidé z podobně rozmanitého prostředí.
Svět: Před třemi týdny byla v Literárních novinách rozebrána složitost poměrů na Tchaj-wanu i problematika tchajwansko-čínskéhosbližování obecně (LtN č. 43/2008). V souvislosti s oficiální návštěvou dosud nejvýznamnějšího z pekingských úředníků na ostrově,která se mylně vykládá za příznak lepších zítřků, se k tématu opět vracíme.
Svět: Čerstvě zvolený americký prezident se ve dnech po triumfu vyjadřoval ke všemu možnému, jen ne k situaci v Iráku. V prvním z tematických bloků o výzvách, jimž bude musetObamova administrativa čelit, jsme se tak zaměřili právě na poslední vývoj v této oblasti.
Svět: Známý americký myslitel se v pravidelném komentáři zaabývá tématem, o němž je podle Jaroslava Drobného „škoda hovoriť“: bezvýsledně pokračujících rozhovorech o smlouvěSOFA, která se měla stát novou legalizací vojenské přítomnosti Spojených států v Iráku.
Rozhovor: S Janou Horáčkovou, která učí v Peru na indiánské univerzitě, o pralese, indiánech, mahagonu, postavení bílého člověka a knize fotografií, kterou právě vydává.
Umění: V dalším dílu svého Divadelního zápisníku se Vladimír Just věnuje premiérám Tří mušketýrů v Městském divadle Brno, Furiantům 2008 Davida Drábka v brněnském Národnímdivadle a druhé české inscenaci Havlova Odcházení Andreje Kroba.
Umění: Kterak se i další filmařský pokus o společenskokritické melodrama stal spíše nepovedenou karikaturou existencí prvoplánově plochých a ve svém jednání neuvěřitelných.
Umění: Jedno z nejčastějších diváckých hodnocení filmů, k nimž dochází bezprostředně po zhlédnutí díla, lze diplomaticky shrnout do fráze „bylo to o ničem“. Slovenský film režírovanýčeským tvůrcem Zdeňkem Tycem tuto formulku naplňuje až po okraj. Malé oslavy jsou snímek tak zoufale nekreativní, že snad ani nemohl vzniknout jinak než na zakázku.
Literatura: Proč mají nakladatelské domy prostorné a protáhlé předsíně? Jak je prstům „v kleštích příliš těsnýchkláves“? Je na tom současná poezie opravdu tak zle, nebo jenom tak zle, jako vždy byla?
Literatura: Vztahy milostného trojúhelníku uprostřed všednodennosti normalizačních let Monika Zgustová ve své novele Zimní zahrada rozvíjí v typizovaných historických kulisách, aniž bysvé postavy obohatila zajímavějším vnitřním nábojem.
Literatura: V románu Eliášovo křeslo Igor Štiks poukazuje na pozadí německo-chorvatské kulturní tradice na to, že jedním ze stigmat současnosti je také neschopnost vyjasnit si vztahk minulosti.
Civilizace: Jistě specifickým fenoménem západních sociálních hnutí je antiněmecké hnutí, které se zrodilo v Německu na konci studené války v souvislosti s úvahami o znovusjednocenízemě a které toto sjednocení s odkazem na hluboce zakořeněný nacionalismus a rasismus německé společnosti odmítalo. Totéž radikálně levicové hnutí ale požadovalobezpodmínečnou ochranu Izraele Německem, a tak podporovalo například i obě války s Irákem.
Civilizace: Na sociální hnutí ve společnosti samozřejmě působí i mezinárodní politická situace. Jedním z témat, které západní badatelé reflektují, je vztah západních komunistických strank Pražskému jaru a zrod eurokomunismu.
Civilizace: Pro Severní Irsko znamenal rok 1968 nikoli modernizaci a společenské uvolnění jako pro velkou část západní Evropy, ale naopak počátek třicetiletého násilného konfliktu mezimístními náboženskými skupinami. Přesto by nemělo být v rámci vzpomínky na zatím poslední celoevropský revoluční rok opominuto. I v Severním Irsku to totiž byli studenti,kdo revoltu na počátku inicioval.