literární noviny

Rozhovor: S šéfredaktorem Odeonu Jindřichem Jůzlem o tradici značky a jejím dnešním obsahu, o vybírání titulů pro odeonskou edici Světová knihovna a o tom, proč v ní chybějí autořiz východní Evropy, o překladech ze slovenštiny i naší literární kritice.

Umění: Filmový historik, publicista, scenárista, člen prvorepublikového spolku Recese a jeden ze zakladatelů filmového archivu Československého filmového ústavu Myrtil Frída patřilk předním osobnostem poválečné filmové historiografie. Letos uplynulo třicet let od jeho předčasné smrti.

Umění: Do série jubilejního vzpomínání na události souvisejíci s Pražským jarem a jeho zadušením přispělo v nedávné době také pražské divadlo La Fabrika s inscenací Políbila Dubčeka,složené z textů Karla Steigerwalda a Španěla Francisca Nievy.

Umění: Televize Nova začala od září uměle rozesmívat své diváky sitcomem Comeback. Příběh využívající omezený okruh postav okolo vysloužilé hvězdy pop-music Tomáše Pacovskéhoa odehrávající se v omezeném prostoru Tomášova bytu a obchůdku s cédéčky si ambice překračovat klasické stereotypy žánru rozhodně neklade.

Umění: Ve svém posledním filmu opustil Jan Hřebejk svého stálého scénáristu Petra Jarchovského a napojil se na současnou vlnu adaptací literární tvorby Michaela Viewegha. InspirovánPovídkami o manželství a sexu předkládá obraz muže středního věku, který cítí, že nabírá „druhý dech“. Budou se u Nestydy čtyřicátníci smát sami sobě?

Báseň:

Báseň:

Báseň:

Literatura: Příbuzné téma básnických skladeb Jana Zahradníčka a Ivana Diviše „s tou třaskavou směsí slz, kouřea vzpoury a neštěstí“ vybízí ke srovnání dvou originálních autorských přístupů, dvou cest básníkovapoznání.

Literatura: Román Kniha zjevení chtěl prý Rupert Thomson původně pojmenovat The Book of Nakedness – tedy Kniha nahoty. Nahoty, bezbrannosti, anebo také prázdnoty. Především proto,že kniha nenabízí příliš point či závěrů, zdá se být právě ona prázdnota v tomto případě označením vskutku dvousmyslným.

Reportáž: Pozastavujeme-li se dnes povýšenecky nad kdejakou rádobyhumornou obhroublostí a říkáme-li si spolu s názvem nové knihy Ivana Wernische, že „kdo to čte, je prase“, pakmožná nevíme, o jaké koření české lidové slovesnosti se tímto svým přehlížením jejích vulgárních oblastí připravujeme.

Civilizace: Přenést vyšší odpovědnost na komunální sféru a vytvořit nástroje, které umožní občanům aktivně se zapojit do rozhodování, lze nejen v aktivistických fikcích, ale též ve skutečnémsvětě. Konkrétních příkladů je dost. A právě současná krize by se mohla stát potřebným stimulem.

Civilizace: Zásluhou krize již víme, že se svět virtuálního finančnictví neobejde bez otěží. Snad se díky ní začnou též rozvíjet, sjednocovat a institucionalizovat názorové proudy, které zkroceníglobálního trhu nakonec prosadí.

Civilizace: Když dobře odhadneme změnu spotřebních návyků, můžeme na krizi vydělat. Když ale správně vyhodnotíme momenty, kdy trh už příliš zdivočel, můžeme se z krize poučita odpovědně rozvážit, jaký z hospodářských a sociálních modelů nám více vyhovuje pro budoucnost.

Civilizace: Text z druhého dílu sborníku Československo roku 1968 s podtitulem Počátky normalizace se v rámci této debaty jednou objevit musel. Nikoli proto, že bychom se s ním ztotožňovali,ale proto, že součástí debaty o roku 1968 je nejenom mlčení o něm ze strany pravicových médií, ale také jeho nekritické apologie, se kterými se dodnes lze setkávat v prostředídemokratické levice. Publikovaný úryvek nejenže odhaluje tuto apologetičnost, ale měl by být i vážně míněnou pozvánkou k seznámení s oběma útlými díly sborníku zachycujícíhovýsledky bádání Komise vlády ČSFR pro analýzu událostí z let 1967 – 1970.

Civilizace: Článek Marka Kvapila Krize Evropy: poznámka k Ortegově Vzpouře mas (LtN č. 43/2008) se v mnoha ohledech vymykal současnému filosofickému diskursu. Polemická reakcena sebe nenechala dlouho čekat.

Civilizace: Tradiční esej Ondřeje Vaculíka dnes vypráví veselý i truchlivý příběh lidí zaměstnaných ve svobodném povolání.

Domov: Reakcí na způsob, jakým se Literární noviny postavily k nařčení Milana Kundery z udavačství, přišly doredakce desítky, vesměs však opakovaly, co již bylo napsáno či řečeno jinde. Rozhodli jsme se protok otištění jediné, svým způsobem unikátní.

Domov: Nemá smysl popisovat pořád dokola všemožné peripetie spojené se vznikem Ústavu pro studium totalitních režimů a prvním rokem jeho činnosti. Zkusme se na něj raději podívatjako na ilustraci vztahů a stavu občansko-liberálních a levicově demokratických elit. A stejně tak se pokusme vyvolat diskusi, na jejímž konci bude formulován společenskýkonsensus týkající se způsobů bádání o našich nejnovějších dějinách a tím i budoucnosti zmíněné instituce.

Domov: Před šesti měsíci jsme zde rozebírali nástin předložené reformy terciálního vzdělávání. K vývoji v dané věci se nynívracíme.