literární noviny

Civilizace: V debatě o československém jaru 1968 pokračujeme historickou reflexí názorového vývoje jedné z nejvýraznějších postav české a československé politiky dvacátého století.Hovoří-li se v něm o „vzácné jednotě a otevřenosti“ myšlení Václava Havla v letech komunistické vlády, musí být pravidelnému čtenáři této strany jeho kontroverznost zřejmá.

Domov: Znamená slovo o epochálním vítězství, že skutečně v české politice nastává nová epocha? Čím by se měla vyznačovat.

Domov: Nestor brněnské žurnalistické obce upozorňuje na výročí, které zůstalo v tomto osmičkovém roce poněkudopomenuto.

Lidové Právo Dnes: Padla na mne podzimní únava. Při ní je kromobyčejně namáhavéi čtení, natožpak studování či analyzování. Tak jsem se rozhodl pouzedívat. Vědí to i vydavatelé novin, chtějí-li lovit zákazníky: hlavněhodně obrázků.

Domov: České veřejnosti se naskytla vzácná příležitostke srovnání: před měsícem sevolila třetina Senátu a veškeré osazenstvokrajských zastupitelstev u nás...

Civilizace: Sociální hnutí v západní Evropě jsou u nás často spojována jen se studentskými protesty, k nimž došlo ve Francii nebo Německuroku 1968. Věnujeme proto téma tohoto čísla dalším důležitým fenoménům tohoto typu na Západě a jejich dílčím vlivům nastřední a východní Evropu. Jednotlivé příspěvky nejenže rozšiřují naše poznání o často živelných a nemoderovaných hnutíchv Evropě, ale mohou být i dílčí inspirací pro dnešní práci ve společnosti.

Rozhovor: S předsedou Obce spisovatelů Vladimírem Křivánkem o budoucnosti jedné ze dvou nejvýznamnějších spisovatelských organizací a jejím vztahu ke státu, o tom, zda majíspisovatelé považovat státní podporu nekomerční literatury za samozřejmost a hlásit se o ni, o české literární kritice i o tom, zda spisovatelé mohou řídit stát.

Spor: O kvalitě a možnostech rozvoje naší politické scény diskutují dva mladí zástupci dvou politických proudů.

Umění: Málokterá výtvarná cena vyvolává tolik diskusí jako právě ocenění pro mladé výtvarníky do pětatřiceti let udělované Společností Jindřicha Chalupeckého. Šestici finalistů bylavěnována listopadová výstava v brněnském Domě pánů z Kunštátu.

Umění: Newyorský bard Woody Allen již před pár lety opustil své hájemství a vydal se do světa. Nejdříve to s filmováním zkusil v Londýně, nyní zamířil do španělské Barcelony. Aleamerické postavy si s sebou přivézt nezapomněl a postavil je do přímého hereckého střetu s jižanským temperamentem.

Umění: Pravidelný jihlavský festival dokumentárních filmů se stal pro mnohé filmové fanoušky již kultovní záležitostí. Ani víra v kult však mnohé z nich neodrazuje od kritických poznámekdo zápisníků

Báseň:

Báseň:

Literatura: První předseda obnovené České společnosti rukopisné formuluje nedostatky při posuzování pravosti Rukopisů Zelenohorského a Královehradeckého a vybízí k přezkoumání jehozávěrů.

Literatura: Nový román Atíka Rahímího je cenným svědectvím nejen o válečném konfliktu v Afghánistánu, ale zejménao postavení ženy v této společnosti. Sklizeň literárních cen pak samozřejmě svědectvím o společnosti naší.

Literatura: Tvorbou v našem kontextu dosud neznámého spisovatele Richarda Powerse od počátku kolují především témata významu moderní vědy a technologie v běžném životě. Jakožtoslužebníky spíše neužitečné, ne však přímo nebezpečné, je Powers nahlíží i v románu Stopy paměti.

Literatura: Především díky široké a plodné obci překladatelů z hispánských jazyků měl český čtenář již mnoho příležitostí se přesvědčit, že latinskoamerická próza má kromě Gabriela GarcíiMárqueze i jiné neméně zajímavé autory. Těch, kteří se zhlédli v žánru fantastické povídky, mu nyní Eva Lukavská ve svém výboru představuje hned sedmačtyřicet.

Domov: Manifest Hnutí za občanskou svobodu Demokracii pro všechny vznikl v průběhu roku 1988 v prostředí Charty 77. Závěrečné porady o jeho textu se v polovině září onoho rokuúčastnili hlavní iniciátor vzniku Hnutí Rudolf Battěk, Václav Havel, Jiří Kantůrek, Ladislav Lis, Pavel Naumann, Radim Palouš, Jaroslav Šabata, Jan Štern a Alexandr Vondra. SignatářiHnutí se ve své době označili za politickou opozici režimu – zatímco Charta 77 byla opozicí především mravní, založenou na obhajobě lidských práv, nikoli systematické politicképráci – a předznamenali tak vznik pluralitní demokracie v následujícím období. Zveřejňujeme ho ovšem nejen jako dokument doby, ale také jako výzvu k diskusi o politickémprogramu pro tuto zemi, na němž by se byli s to shodnout lidé z podobně rozmanitého prostředí.

Domov: Rozhovor s Jaroslavem Šabatou o nebezpečí restaurace.

Civilizace: „Kvůli samým krásným principům nebyli schopni ani definovat, co vlastně chtějí,“ píše o studentech roku 1968 jejich tehdejší i dnešní pedagožka Jiřina Šiklová.